Sedmihorské léto 2011

Krátké ohlédnutí....                                                                      

Sedmihorské léto bylo zahájeno Dívčí válkou a jak jsme slíbili, hrálo se za každého  počasí, i když téměř trakaře padaly.Herci souboru Artur byli stateční a v lehkých dobově laděných kostýmech čelili chladu. Pod krásnou pergolou ovšem nekáplo. Smích obecenstva a děkovný potlesk byl  výstižnou a milou odměnou.

Následující den proběhl  program     Kinghouse dětem,tedy dopoledne soutěží o krásné ceny s občanským sdružením Náruč. Herci divadélka Ale Jo! vykouzlili úsměv na dětských tvářičkách a milými písničkami podtrhli amtosféru dětského dne. Místní fandové vetránů Tatra propůjčili své skvosty na zdejší dětský den. V dětském koutku pěčovaly o ty nejmenší naše chůvičky, a to jak o zvířecí farmičku,která byla oblíbenou zastávkou tak i o dětičky, které si užívaly skákací hrad.

Tímto ohlédnutím bychom rádi poděkovali všem,kdo se podílel na Zábavném dětském dopoledni v Sedmihorkách.

Od 14 hodin tentýž den propukl dlouho očekávaný Folk-rockový festival. Byl zahájen skupinou Načas,příjemně přerušen křestem nové desky Koňaboj a vygradoval evergreeny od skupin Spirituál kvintet a AG Flek.I počasí se zapouslouchalo a sekalo latinu do rytmu písní...

SEDMIHORSKÉ FOLK-ROCKOVÉ LÉTO 2011

Tisková zpráva Turnovsko v akci

Zařadila jsem jedničku, pustila rádio a pomalu jsem se rozjela vstříc pátečnímu nákupu. Najednou se z rádia ozvala upoutávka, která posluchače zvala na Sedmihorské léto. Zpozorněla jsem. Loni se v Sedmihorkách (v areálu motelu Even a firmy Kinghouse) konal první ročník této kulturní akce, a podle mého názoru vydařený. Informace, které se linuly z reproduktorů, mě mile překvapily. Léto v Sedmihorkách začne divadelním představením Dívčí válka, pokračovat bude Folk-rockovým festivalem a třetí akcí bude Rockový festival. Stejně jako loni jsem se vydala na Folk-rockový festival, který se konal v sobotu 25. června.

Letošní program byl delší a logicky tedy hrálo více kapel než loni. Začínalo se už ve dvě hodiny odpoledne a konec byl plánovaný kolem půlnoci. To byla příjemná změna, stejně tak i počasí si dalo říct a bylo umírněné (vloni se o mě pokoušel snad úpal s úžehem dohromady). Moderátorem celé akce byl Míra Ošanec, byl výborný, jen občas publikum nevědělo, jestli své průpovídky myslí vážně, nebo jestli je to celé míněno v žertu…

Sobotní odpoledne zahájila skupina Načas. Ryze chlapecká kapela, která je držitelem několika ocenění. Po této sestavě přišla pardubická skupina Marien. Taktéž se jednalo o folkovou kapelu, jejíž lyrické texty přítomné diváky rozněžnily a ti se mohli pomalu dostávat do festivalové nálady. V této kapele už bylo i ženské zastoupení v podobě zpěvačky Zdenky Troníčkové. Nástroje i hlasy tomuto seskupení krásně ladily a když jsem zachytila kousek textu, že: „...blázni s kytarou dávno už vyšli z módy...“ - pomalu jsem se přesouvala zpátky do dětství k táboráku.

Dále byla na programu kapela Zhasni z Nového Boru. Protože se trochu protáhlo nazvučování, posunul se i časový harmonogram, ale to nikomu moc nevadilo. Sluníčko se pomalu sklánělo, kolem projížděl osobní vláček, který vezl sobotní turisty z cesty za dobrodružstvím, vzduchem voněly pečené klobásy. Pomalu ale jistě se mezi diváky i účinkující vkrádala prázdninová nálada, i když do ní ještě týden zbýval. Tato kapela byla také na vlně folkové pohody, stejně jako dvě předchozí, ale ještě k tomu v ní zaznívaly housle, což je vždycky velmi příjemným osvěžením.

Po třech folkových kapelách, které měly lyrické a místy i depresivní texty, jsme čekali, že další kapela trochu rozvíří vzduch, a to se také stalo. V pořadí čtvrtá přišla na pódium kapela Fajnbeat. Hrála zde už loni, takže jsem věděla, že teď nás čeká trošičku „nářez“. Jediná žena v kapele, zpěvačka Irena Grimová, má nejen velmi výrazný a pěkný hlas, ale navíc také hraje na kytaru a mandolínu. Další plus je, že tato žena se snad neumí mračit. Po celou dobu jejich vystoupení jsem jí bedlivě sledovala a ona se stále usmívala.

Už bylo po páté hodině a areál se začal více zaplňovat, protože na řadu přicházela jedna ze známějších kapel - Spirituál kvintet. Tato formace léty trochu mění seskupení, ale stále dělá kvalitní hudbu, protože ti „hlavní“ zůstávají. Mezi písničkami zaznívaly vtipné historky této kapele vlastní a v hledišti panovala dobrá nálada. Bohužel letos trochu zlobila technika. Zhruba v polovině vystoupení Spirituálu najednou přestal „jít“ zvuk. Muzikanti se ukázali být profesionály se vším všudy. Písničku odzpívali bez aparatury jen tak a tím si samozřejmě vysloužili mohutný potlesk. Při jejich baladách mi šel mráz po zádech, a pokud zpívali rychlejší písně, publikum se ochotně přidávalo buď tleskáním, nebo zpěvem. Vystoupení zakončili písní Mlýny a stejně jako předchozí i následující kapely museli přidávat, protože je publikum nenechalo jen tak odejít.

Dalším hostem tohoto festivalu byla písničkářka Petra Šany Šanclová, která spolupracovala například s Vlastou Redlem. Tato dáma hýřila vtipnými až satirickými texty i dobrou náladou. Po ní přišla moravská formace Koňaboj. Program se pomalu natahoval a harmonogram posouval, ale to, co přišlo po delším nazvučení, opravdu stálo za to. Pokud někdo čekal jemné lidovky (i podle oblečení všech členů kapely), mýlil se. Lidovky to sice byly, ale rockově upravené tak, že zvedaly i zadní řady takříkajíc ze židle. Jeviště se nástroji jenom hemžilo: elektrická kytara, basa, akustická kytara, mandolína, djembé (africký buben), flétny a housle. Všechny písničky měly grády, umělci své nástroje ovládali opravdu bravurně. Asi v polovině koncertu se rozhodli pokřtít své nové CD, což bylo velmi vtipné intermezzo. Tato kapela pro mě osobně byla největším a nejpříjemnějším překvapením letošního festivalu. A ty housle... - krása. Při závěru jejich vystoupení se odvázala i zpěvačka, která nám pod pódiem i zatančila.

Po těchto „veselých“ lidech, kteří byli s publikem velmi kontaktní, už nás čekaly jen dvě kapely. Žamboši a AG Flek. První jmenovaná tříčlenná kapela je držitelem dvou Andělů a řekla bych, že zcela zaslouženě. Taktéž byli velmi kontaktní, své žertovné písně prokládali půlvtipy a i když začínala být pěkná zima, rádi jsme vydrželi celé jejich vystoupení a počkali ještě na závěrečnou kapelu. Tou byl již zmiňovaný AG Flek, který vystupoval v původní sestavě! Tato kapela velmi dlouho zvučila, což bylo vzhledem k pokročilé hodině trochu nepříjemné, ale když konečně začala hrát, nepříjemné pocity z čekání vystřídaly už jen ty příjemné z kvalitní muziky. Vrchol festivalu to byl zasloužený.

Protože se nakonec harmonogram opravdu trochu protáhl, končilo se o něco déle, než bylo původně v plánu. I tak byl i druhý ročník Folk-rockového festivalu v Sedmihorkách příjemným startem prázdnin. Trochu smutným faktem bylo, že stejně jako loni nedorazilo víc diváků. Tisícovka návštěvníků by této přehlídce slušela. Je to škoda, protože kdyby se lidé naučili, že folk žije a má stále co nabídnout, mohli by strávit sobotní odpoledne a večer možná mnohem zajímavěji, než jsou doposud zvyklí.

                                                                                                                 Zuzana Kolářová

Rockový festival

Máme za sebou další festival zahájen turnovskými kapelami Nothingham a Clockwork Ceremony, kteří rozpálili prkna pódia hard-rockovými notami minulou sobotu. Jejich příznivci nevázaně tančili již v podvečerních hodinách. Hradecká Alibababand převzala kormidlo festivalu, ženský zpěv Aleny Kubínové zpestřil čistě mužské zastoupení muzikantů. Sluníčko stále zahřívalo přibývající počty diváků, kteří se rozprostřeli po areálu a užívali si atmosféry festivalu.

Pražský The Cell předvedl skvělé nahrávky ze své nově natočené desky a už tady máme omlazenou kapelu Blue Effect & Radim Hladík. Skvělý zvuk kytar, přesně namířená šou zpěvu Honzy Křížka a rozjásaný tančící dav byl krásným vyvrcholením rockového festivalu v Sedmihorkách.

SEDMIHORSKÉ LÉTO 2010

První ročník festivalu folk-rockového léta proběhl 10 července.Vystoupily zde skupiny Pranic, Fajnbeat, Blanka Šrůmová a Kamelot.Koncert proběhl v horkou letní sobotu. Program se povedl bez jediného zakolísání,kapely hrál krásně a přesně podle harmonogramu.Tisková odezva je  důkazem, že tato akce si našla své příznivce.

Tiskové zprávy

 OHLÉDNUTÍ ZA SEDMIHORSKÝM FOLK-ROCKOVÝM LÉTEM  2010

I druhý prázdninový víkend měl co nabídnout. Vzhledem k tomu, že se v Sedmihorkách konal první ročník folk-rockového festivalu, byla moje volba jasná. Na folku jsem vyrostla, a tak mě zajímají všechny akce podobného typu, které se v okolí konají. Znovu jsem (stejně jako před týdnem na Sinead O´Connor) musela parkovat v příkopu, ale začínám si zvykat a třeba mě toto léto v mých parkovacích schopnostech ještě vyškolí. Festiválek se konal v areálu Motelu Even a firmy Kinghouse na dohled od hlavní silnice, ale i skalního města. Protože se v sobotu 10. července teploty vyšplhaly nad třicet stupňů, nebyla ze začátku návštěvnost nijak ohromující. Desítky lidí se snažily najít alespoň trošku stínu, ale byla to docela bojovka...

Před půl pátou odpolední se mikrofonu ujal moderátor, který festival zahájil. Bylo to zahájení trošku rozpačité, protože zlobila technika, ale nakonec se vše vyřešilo a první kapela mohla začít. Byla jí místním dobře známá turnovská formace Pranic. Lepší úvod tento festival mít asi nemohl. Velmi příjemná a melodická hudba, stejně jako zpěv. A protože zvukař odvedl výbornou práci, byl zážitek opravdu stoprocentní. Moc se mi líbilo přirozené vystupování Ondřeje Halamy mezi jednotlivými písničkami.

Sluníčko bylo ještě stále hodně vysoko, a tak lidé dokázali jen sedět a vstřebávat hudbu, nic jiného jim vedro nedovolilo. Kapela hrála převážně písničky z připravovaného alba, ale návštěvníci si mohli poslechnout i známé hity. Mě osobně zaujala skladba Vyhnaní z ráje, a to jak hudebně, tak textově, stejně jako píseň Vypněte mobily, které předcházela opravdu vtipná historka o solární bouři. Vzduch v areálu byl prosycen vůní grilovaného masa a pomalu přicházela pravá folková nálada.Pranic hráli zhruba hodinu a rozloučili se skladbou Nejen pátek nešťastný je den. Poté následovala výměna muzikantů, nazvučení atd.

Lidé si mezitím mohli dojít pro další zásoby pití a připravit se na další kapelu, kterou byla pražská formace Fajnbeat. Organizátoři si zaslouží velkou poklonu, protože tato akce byla technicky zvládnutá na sto procent. Nejen výborný zvuk, o kterém jsem se už zmiňovala, ale celý festival neměl vůbec žádné zpoždění, kapely začínaly na čas... Opravdu výborné.

Pražská kapela se uvedla slovy, že jsou hlasitější než folk, ale že hrají tišeji než bigbeat. Začali velmi rychlou písní a v relativně rychlém tempu i pokračovali. Po klidné formaci Pranic byl Fajnbeat celkem „nářez“, ale příjemný. Areál se postupem času pomalu zaplňoval, protože sluníčko už bylo na ústupu a také zřejmě proto, že se blížil čas, kdy vystupovala „známější jména“.

Jako třetí přišla na řadu Blanka Šrůmová, známá z kapely Tichá dohoda. Zpěvačka s sebou neměla početnou doprovodnou kapelu, ale zahrála v komorním složení s kytaristou Tomášem Vondráčkem. Blanka zpívala svoje věci, ale i staré hity od Tiché dohody, jako například asi nejznámější Marionetu. Hodinové vystoupení této zpěvačky bylo velmi příjemným podvečerním zážitkem, který návštěvníky připravil na hlavní hvězdu večera, kapelu Kamelot. Ta přišla na řadu přesně ve 21.00. V té době byl areál zaplněný lidmi mnohem více, než při tropickém odpoledni. Slunce už bylo za stromy a mohlo začít vyvrcholení prvního ročníku festivalu.

Skupina Kamelot patří ve svém žánru k absolutní špičce, což dokázali i zde. Hráli jak známé věci, jako jsou například Zrození hvězd nebo Za mokrou horou, tak i písně nové. Připravili si i malé překvapení, když tři písničky zazpívali společně s Blankou Šrůmovou, se kterou spolupracují na novém albu. Kameloti se rozloučili písní Země antilop. Lidé chtěli samozřejmě přídavek, a tak zazněl i největší hit kapely - Zachraňte koně.

 
Co říci závěrem? První ročník festivalu návštěvností asi rekord netrhne, ale to vůbec nevadí. Technické zázemí této akce bylo více než dobré. Stánky s pitím, občerstvením i suvenýry. Díky tomu, že se festival konal v areálu Motelu Even nebyl problém ani s toaletami nebo s tím, když člověk dostal chuť na něco jiného, co ve stánku neměli. Co se vystupujících týká, všechny kapely odvedly skvělé výkony. Je možná trochu škoda, že zde nebylo více ještě známějších jmen, které by možná na festival nalákaly více návštěvníků. Nicméně, i tak si myslím, že si Sedmihorské folk-rockové léto zaslouží i další ročník, protože takovéhle akce nejsou jenom o známých jménech, ale hlavně o setkávání, dobrém jídle a pití a samozřejmě o dobré muzice. A je velmi příjemné, když vás dobrým výkonem překvapí i někdo, koho jste do té doby neznali…Zuzana Kolářová

VÝHERCI SOUTĚŽE O VOLNÉ VSTUPENKY

Pořadatel festivalu, firma Kinghouse, věnoval do soutěže TvA celkem šest volných vstupenek. Lidé měli zodpovědět jednoduchou otázku, v areálu jaké firmy se první ročník festivalu konal. Do redakce přišlo 69 lístků se správnou odpovědí. Vylosováni byli tři čtenáři, kteří obdrželi po dvou vstupenkách na festival. Jsou to (zleva): Hana Patráková z Doubravice, Jiří Hercik z Bělé (na snímku ho zastoupila manželka Antonie se synem) aIlona Turková z Lomnice nad Popelkou.

A právě Ilona Turková nelenila a druhý den nám do redakce poslala veršované poděkování:

Vstupenky zdarma na folkové léto,
člověk to nečeká a náhle tady je to.

Den plný sluníčka, co k vodě lidi honí,
hloupý, kdo nepřišel – doteď mi v uších zvoní.

Hudba, co pomůže na trable zapomenout
a zas se na nebi jen duha bude klenout.

Nakonec „Kamelot“ k spánku nás přichystal,
v neděli určitě mnohý z nás s láskou vstal.

Vzpomínka na akci dlouho mi zůstane,
příštímu ročníku neřeknu tedy „NE“.